|
1. kapitola
1.1 Úvod
1.2 Bezpečnostní systém státu, bezpečnostní legislativa
1.2.1 Bezpečnostní systém a jeho prvky
1.2.2 Úkoly ústředních správních úřadů v bezpečnostním systému
1.2.3 Orgány krizového řízení
1.3 Struktura, kompetence a úkoly prvků z dravotnictví při zajištění bezpečnosti
1.3.1 Systém zdravotnictví
1.3.2 Organizace krizového řízení ve zdravotnictví
1.4 Právní prostředí krizového řízení
1.4.1 Některé závěry z ustanovení základních předpisů
1.5 Klíčová literatura
2. kapitola
2.1 Úvod
2.2 Úloha Armády České republiky
2.2.1 Vývoj požadavků Vojenské zdravotnické služby na Ministerstvo zdravotnictví České republiky v létech 1989 - 2009
2.2.2 Zdravotnické prostředky Armády České republiky
2.2.3 Předpoklad potřebných kapacit pro zdravotnické zabezpečení Armády České republiky z pohledu Ministerstva zdravotnictví České republiky
2.2.4 Výpočet předpokládaných ztrát podle dokumentu 85-8 a jejich možná struktura
2.2.5 Kapacity mobilizované teritoriální zdravotnické služby Armády České republiky
2.3 Úloha Ministerstva zdravotnictví České republiky
2.3.1 Zdravotnické prostředky v rámci rezortu Ministerstva zdravotnictví České republiky
2.3.2 Prostředky Ministerstva zdravotnictví České republiky
2.3.3 Podzemní nemocnice KO 17
2.3.4 Polní mobilní nemocnice
2.3.5 Zdravotnické zabezpečení krizových stavů Příbram
2.3.6 Úrazová nemocnice Brno
2.4 Nedostatky koncepce
2.5 Závěr
2.6 Souhrn
2.7 Klíčová literatura
3. kapitola – Ochrana obyvatelstva
3.1 Úvod
3.1.1 Ochrana obyvatelstva v České republice
3.1.2 Varování a vyrozumění obyvatelstva
3.1.3 Ukrytí obyvatelstva a individuální ochrana
3.1.4 Evakuace obyvatelstva
3.1.5 Nouzové přežití obyvatelstva a humanitární pomoc
3.2 Klíčová literatura
4. kapitola – Systém havarijního a krizového plánování, Zásady řízení a činnost zdravotnické záchranné služby a zdravotnických zařízení při mimořádných událostech a za krizových situací, organizace činnosti zdravotnického zásahu v místě mimořádné událost
4.1 Systém havarijního a krizového plánování
4.1.1 Úvod
4.1.2 Havarijní plán
4.1.3 Krizové situace a krizový plán
4.2 Východiska připravenosti rezortu čelit mimořádným událostem a krizovým situacím
4.2.1 Úvod
4.2.2 Rámec řešení
4.2.3 Přístup k řešení
4.2.4 Smysl řešení
4.3 Zásady traumatologického plánování ve zdravotnictví
4.3.1 Úvod
4.3.2 Postavení přednemocniční neodkladné péče
4.3.3 Integrace přednemocniční neodkladné péče
4.3.4 Koordinace složek přednemocniční neodkladné péče
4.3.5 Napojení přednemocniční neodkladné péče na nemocniční neodkladnou péči
4.3.6 Havarijní plánování ve zdravotnictví
4.4 Zdravotnická záchranná služba
4.4.1 Úvod
4.4.2 Řízení Územního střediska záchranné služby
4.4.3 Řízení zásahu
4.4.4 Vnitřní vazby traumatologického plánu
4.5 Lůžkové zdravotnické zařízení
4.5.1 Úvod
4.5.2 Informování nemocnic
4.5.3 Vyhlášení poplachu
4.5.4 Reakce na poplach
4.5.5 Centrum zásahu
4.5.6 Úprava režimu nemocnice
4.5.7 Příprava lůžek
4.5.8 Zásoby
4.5.9 Příjem postižených
4.5.10 Čekárny
4.5.11 Registrace a dokumentace
4.5.12 Kuchyně
4.5.13 Obecný rámec
4.6 Zdravotnická záchranná služba
4.6.1 Úvod
4.6.2 Krizový management rezortu
4.6.3 Krajské zdravotnictví a krajský bezpečnostní systém
4.6.4 Krizový management zdravotnické záchranné služby
4.6.5 Krizový management zdravotnictví kraje
4.6.6 Krizová logistika zdravotnické záchranné služby
4.7 Lůžkové zdravotnické zařízení
4.7.1 Úvod
4.7.2 Krizový management nemocnice
4.7.3 Krizový štáb nemocnice
4.7.4 Klíčové postavení nemocnice
4.8 Organizace činnosti zdravotnického zásahu v místě mimořádné události nevojenského charakteru
4.8.1 Obecné zásady činnosti zdravotnické složky na místě mimořádné události
4.8.2 Základní typy činností velitele základní složky integrovaného záchranného systému – zdravotnické záchranné služby
4.8.3 Základní zdravotnické vazby velitele zdravotnické složky – nemocniční neodkladné péče, ochrana veřejného zdraví
4.8.4 Opakované problémy a komplikace při řízení zásahu velitele zdravotnické složky
4.9 Klíčová literatura
5. kapitola – Ochrana obyvatelstva proti CBRN prostředkům
5.1 Úvod do problematiky
5.1.1 Úkoly pro zdravotnictví
5.1.2 Organizace ve zdravotnictví
5.1.3 Organizační zabezpečení léčby
5.1.4 Ukončení odezvy
5.1.5 Dílčí závěr
5.2 Chemické zbraně a bojové otravné látky
5.2.1 Dráždivé a zneschopňující látky
5.2.2 Psychicky zneschopňující látky
5.2.3 Dráždivé látky s převládajícím účinkem na horní dýchací cesty
5.2.4 Polyvalentně působící dráždivé látky
5.2.5 Fyzicky zneschopňující látky
5.2.6 Skupinová charakteristika obecně jedovatých látek
5.2.7 Dusivé látky
5.2.8 Zpuchýřující látky
5.2.9 Nervově paralytické látky
5.3 Technická a organizační opatření v prevenci biologického ohrožení
5.3.1 Včasné varování, detekce a identifikace v systému ochrany
5.3.2 Včasné varování
5.3.3 Fyzická ochrana proti biologickým agens
5.3.4 Ochrana jednotlivce
5.3.5 Kolektivní ochrana
5.3.6 Ochrana specialistů
5.3.7 Zdravotnická opatření při ohrožení B-agens
5.3.8 Dekontaminace biologických agens
5.3.9 Objekt dekontaminace
5.3.10 Hygiena
5.4 Ochrana před ioizujícím zářením
5.4.1 Úvod
5.4.2 Jaderné zbraně
5.4.3 Principy ochrany před ionizujícím zářením
5.4.4 Ochrana obyvatelstva
5.4.5 Dekontaminace (dezaktivace)
5.4.6 Další ochranná, záchranná, likvidační a nápravná opatření
5.4.7 Principy zdravotnické ochrany
5.5 Klíčová literatura
6. kapitola - Terorismus a ochrana člověka
6.1 Úvod
6.1.1 Typy ultraterorismu
6.2 Ochrana obyvatelstva
6.2.1 Ohrožení toxickými látkami
6.2.2 Ohrožení biologickými prostředky
6.2.3 Ohrožení jadernými a radiologickými prostředky
6.3 Klíčová literatura
7. přehled literatury
|