Obecně jedovaté látky patří do kategorie usmrcujících (ničivých nebo též vyřazujících) látek, jimž je společné, že za běžného použití mohou způsobit těžkou intoxikaci, končící smrtí, což je smysl jejich použití.

Do této skupiny patří, mimo jiné, pro řadu čtenářů známý kyanovodík.

Kyanovodík v létě ve volném prostředí setrvá cca 5 minut, v zimních podmínkách, členitém a lesnatém terénu až desítky minut. Při smrtelných koncentracích po uvedené expozici dochází k úmrtí v průběhu řádově minut.

Mechanizmus účinku kyanidových iontů je dán jeho afinitou k Fe³⁺ enzymu cytochromoxidázy, který zprostředkovává přenos kyslíku do tkání k nitrobuněčné produkci vysokoenergetických fosfátů (adenosintrifosfátu - ATP). Schopnost krve přenášet kyslík není narušena jako v případě intoxikace oxidem uhelnatým, ale inhibicí cytochromoxidázy dojde k absenci kyslíku na konci dýchacího řětězce, tj uvnitř buněk a k tzv. „tkáňovému dušení“, které se projeví charakteristickými příznaky intoxikace.

U akutní otravy dochází k počátečnímu zrychlení dechové frekvence a ke stavu, kdy postižený není schopen ovlivnit svou vůlí hloubku a rychlost dýchání. Následuje rozšíření zornic a nástup pocitu úzkosti. Poměrně rychle se dostavuje ztráta vědomí, křeče, dýchání slábne a zpomaluje se a posléze ustává. Srdeční činnost bývá narušena a pokračuje již jen několik minut. Příčinou úmrtí je absence kyslíku v životně důležitých centrech mozku a v prodloužené míše, zejména v zónách regulace dýchací činnosti. U lehké otravy nedochází k bezvědomí, projevují se bolesti hlavy, hrdla, ztížené dýchání až dušnost a někdy poruchy vidění. Pouze v tomto případě se může stav spontánně upravit.

Ochranu poskytuje ochranná maska, dekontaminace není vzhledem k rychlému odpaření nutná.

První pomoc kromě běžných zásad (přerušení kontaktu s jedem) spočívá v umělém dýchání a přívodu kyslíku. První lékařská pomoc je založena na prevenci nebo zvratu vazby CN^- na Fe³⁺ cytochromoxidázy zvýšenou nabídkou Fe³⁺.