Prevenci biologického napadení nelze v žádném případě redukovat pouze na zdravotnické zajištění. Významné místo má rovněž soubor technických a organizačních kroků. Jde o dlouhodobá přípravná opatření, ke kterým se přikročí bezprostředně před pravděpodobným útokem s použitím B-agens (biologického agens).

K dlouhodobým opatřením přípravy na potenciální biologické napadení patří zejména:

• osvětová, výchovná a výuková činnost u vojsk a obyvatelstva;
• komplexní příprava specialistů u vojsk a záchranných služeb;
• příprava detekčních a dekontaminačních prostředků;
• příprava osobních ochranných prostředků;
• příprava infrastruktur kolektivní ochrany;
• příprava dopravních prostředků a logistiky;
• příprava systémů komunikace a informace;
• vybudovaný systém hygieny;
• fungující systém zásobování nezávadnou vodou a potravinami.

Z pohledu aktuálního biologického napadení dlouhodobá zabezpečení vytvářejí nezbytné podmínky pro podstatné snížení následků biologického napadení. Bez bezprostředních a krátkodobých opatření učiněných v co nejkratší možné době před očekávaným biologickým úderem by však tato zabezpečení nemohla být efektivně využita. Mezi kroky, které spadají do doby těsně před útokem nebo již koincidují s jeho začátkem, kdy jsou ochranná a záchranná opatření obecně nejúčinnější, náleží zejména:

• trvalá pohotovost specialistů vojsk a záchranných služeb;
• dokonalé zpravodajské informace o záměrech a možnostech potenciálního protivníka (včetně teroristů);
• včasné varování a alarmování cílové populace;
• rychlé použití osobních ochranných prostředků;
• rychlé zaujetí míst v kolektivních zařízeních;
• rychlé zaujetí funkčních sestav specialisty vojsk a záchranných služeb spolu s technikou, materiálem, dopravními a komunikačními prostředky;
• rychlá aktivace dekontaminačních a jiných opatření, která jsou z pohledu biologického napadení následná.