Dráždivé a zneschopňující látky patří do kategorie látek, které mají výrazně znemožnit aktivitu zasažených.  Je jim společné, že za běžných podmínek neusmrcují ani nezpůsobují těžkou újmu na zdraví.

Mezi dráždivé látky jsou podle převládajícího účinku řazeny látky slzné (slzotvorné, lakrimátory) a látky dráždící horní dýchací cesty (sternity).  Podstatou účinku lakrimátorů je selektivní dráždění receptorů senzitivních nervů v rohovce a na spojivkách (při vyšších koncentracích i ve sliznicích dýchacích cest). To se projeví zpravidla v okamžitém nástupu příznaků, k nimž patří silné pálení až řezání na sliznici oční spojivky (případně s pocitem cizího tělesa v oku) provázené slzením až křečovitým sevřením víček, následované zarudnutím a otokem očních spojivek a víček. Při přímém kontaktu může dojít k podráždění (svědění) a dočasnému zarudnutí kůže. Při vyšších koncentracích a delší expozici může nastat i podráždění horních dýchacích cest projevující se kašlem, kýcháním, výtokem z nosu, bolestmi hlavy a pocity nevolnosti, vedoucími ke zvracení. Tyto příznaky odezní zpravidla během několika minut.

Ochrana a první pomoc při zasažení spočívá v základních ochranných opatřeních, tj. nasazení ochranné masky (máme-li jí k dispozici) a rychlém opuštění zamořeného prostoru. Další opatření většinou nejsou nutná. Pro zmírnění subjektivních obtíží je vhodný výplach očí (popřípadě nosní a ústní dutiny) 1 - 2% roztokem hydrogenuhličitanu sodného (bikarbonátu), borovou vodou nebo dostatkem čisté vody.