Pro přesnější vyjádření předpokládaných potřeb odborných kapacit civilních zdravotnických zařízení ve prospěch Armády České republiky je nezbytné z úrovně odpovědných orgánů definovat nejenom počty a organizační struktury mobilizované Armády České republiky, ale i předpokládaný způsob nasazení. V podmínkách, kdy díky bezpečnostní situaci nelze definovat potencionálního protivníka a jeho síly a prostředky, je taková snaha kontraproduktivní, kontraproduktivní je tedy i snaha definovat přesnější počty lůžek vyčleňovaných ve prospěch Armáda České republiky. Tyto kroky lze provádět až v případě měnící/zhoršující se bezpečnostní situace.

Vzhledem k vývoji bezpečnostní situace je prioritní příprava na asymetrické hrozby. Využití armády při likvidaci jejich důsledků, pokud by došlo k jejich naplnění (například teroristický útok), by mohlo být provázeno zvýšeným počtem raněných a nemocných z řad jejích příslušníků. Je však v silách vojenského zdravotnictví těmto zabezpečit adekvátní zdravotní péči. Odpovědnost za zdravotnické zabezpečení civilního obyvatelstva leží zcela v rámci odpovědnosti Ministerstva zdravotnictví České republiky a samosprávných orgánů, krajů.

Předběžně v rámci Operační přípravy státního území není v současné době potřeba vyčleňovat ve prospěch Armády České republiky žádná lůžka v civilních zdravotnických zařízeních. Z hlediska potřeb Armády České republiky je však nutné řešit možnosti využití kapacity specializovaných zdravotnických pracovišť schopných definitivní léčby raněných vojáků. Požadavky na potřebné schopnosti a kapacity v civilních zdravotnických zařízeních bude možné kvantifikovat až na základě vývoje bezpečnostní situace a ujasnění případného operačního nasazení vojsk.

Ministerstvo zdravotnictví by mělo projednat s krajskými úřady jak zajistit provoz zdravotnických zařízení tak, aby bylo možné výše uvedené úkoly plnit. Pro potřeby Armády České republiky potom stanovit způsob součinnosti s tímto orgánem.

Ministerstvo zdravotnictví musí dokončit, jak už bylo uvedeno aktualizaci legislativních opatření a záložních plánů, ve kterých bude definována jednoznačná povinnost všech civilních zdravotnických zařízení, bez ohledu na zřizovatele a způsob hospodaření, zabezpečit zdravotní péči raněným a nemocným příslušníkům Armády České republiky v případě, že jejich počet nebo struktura překročí schopnosti Vojenské zdravotnické služby. Stejně tak, jak je to zabezpečeno v běžných mírových podmínkách České republiky.

Pro případ řešení krizových situací na území České republiky, nevyžadujících mobilizaci či vedení bojové činnosti musí Ministerstvo zdravotnictví:

• ekonomicky zabezpečit ta zdravotnická zařízení a zdravotnické služby včetně dopravních, která budou povinna zajistit zdravotní péči o postižené v důsledku mimořádných událostí včetně všech forem teroristických útoků (Hromadný výskyt poraněných po explozi, Řešení katastrof v nemocnici, Zásady pro zřizování záložních krizových pracovišť);
• v souladu s platnou legislativou zabezpečit dostupnou zdravotní péči všem příslušníkům Armády České republiky, kterým nemůže být poskytnuta pomoci silami vojenského zdravotnictví;
• využívat po dohodě s Ministerstvem obrany zdravotnická zařízení Armády České republiky ve prospěch civilních obyvatel České republiky, a to v souladu s jejich teritoriální působností a odbornými kapacitami.