Optimalizace počtu specializovaných sil a prostředků pro zdravotnictví není dosud nastavena. Za výchozí tedy považujeme stav v oblasti havarijní připravenosti (resp. havarijní plán kraje – HPK a vnější havarijní plán - VHP), kde je specifikována rizikovost „kontaminace populace“ včetně její lokalizace a předpokládaného odhadu počtu zasažených osob.

Řešení na úrovni přednemocniční péče

1. posádka týmu musí být v rozsahu „Rychlé lékařské pomoci“ a to z důvodu možné dynamiky klinických obrazů obětí a nezbytnosti zvládat lékařem týmu „klinickou dozimetrii“, která je určující pro další rozhodovací proces v rámci aplikované metodiky START a navazující metodiky TOXALS;
2. základní vybavení týmu
   • dostupné prostředky ochrany personálu i oběti;
   • zdravotnický materiál pro neodkladnou resuscitaci;
   • prostředky pro provádění okamžité očisty v průběhu neodkladné resuscitace a první pomoci;
3. metodika a výcvik v technice START, TOXALS a toxi - transportu do bezpečné zóny;
4. složení týmu:
   • 1 lékař;
   • 2 záchranáři;
   • 1 sestra se zaměřením na anesteziologicko- resuscitační oblast;
5. činnost týmu:
   • lékař + sestra = neodkladná resuscitace + první pomoc = TOXALS;
   • záchranáři = START + asistence + dekontaminace = postupy;
   • management scény a výstavby odsunového ramene k filtru do bezpečné zóny; součinnost s ostatními v prostoru (CBRN management zásahu = CBRN Action Management).

Plošné pokrytí České republiky:

1. plánovaná existence 14 týmů CBRN v České republice (pro potřeby všech 14 krajů v koordinaci s krajskými řediteli Zdravotnických záchranných služeb) představuje dostatečnou kapacitu zdravotnických záchranářů pro potřeby řešení CBRN nehod;
2. ve vztahu k rezortním kapacitám příspěvkové organizace Zdravotnické zabezpečení krizových stavů v Příbrami (odkaz na 2.3.2) a jeho specializovaným pracovištím typu Hředle a Zábřeh na Moravě by znamenalo 14 týmů CBRN dostatečnou transportní kapacitu v režimu izolace kontaktů a zajištěného transportu do určených zdravotnických zařízení;
3. ve vztahu k národním prostředkům Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany Příbram se jedná o možný kontingent zdravotnického zabezpečení všech národních mobilních prostředků a také o předsunutý speciální zdravotnický průzkum s případnou působností koordinátora zdravotnické sekce záchranných a likvidačních prací a s přímým věcně příslušným (medicínským) napojením na rezortní segmenty péče – lékařskou toxikologii, systém specializované péče o ozářené osoby, specializované péče o osoby postižené vysoce virulentní nákazou.

Řešení na úrovni nemocniční péče

• při chemickém postižení je nutno dekontaminaci provést již při pouhém podezření;
• při biologickém ohrožení může být dekontaminace nutná a pak stačí sprcha, výměna oděvu;
• při radiačním postižení je dekontaminace nutná u kontaminovaných postižených.

• ochrana pacientů, personálu a celého zařízení;
• bezpečná a kvalitní péče kontaminovaným pacientům při hromadném příjmu;
• ochrana pracovního a životního prostředí uvnitř a vně nemocnice;
• okamžité napojení se na informační centrum – regionální nebo národní -  rezortní i mimorezortní – Státní úřad pro jadernou bezpečnost; toxikologická laboratoř Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Hasičský záchranný sbor ČR, Ministerstvo zdravotnictví České republiky.

• včasná informovanost o situaci (hlásný a varovný systém) zpravidla regionální. Napojení nemocnice je životně důležité a její příjmové místo musí být způsobilé k okamžité odezvě (znát, umět, reagovat);
• výběr příjmového místa je klíčový krok krizového managementu nemocnice, protože se jedná o vstupní místo do nemocničního komplexu, které musí být zajištěno okamžitě profesionálním personálem (vycvičeným a vybaveným ochrannými oděvy) (zásahový tým nemocnice - Hospital Action Team - Action Managament) s přímým napojením na řídící pracovníky (crisis management);
• vyrozumění personálu (systém vyrozumění);
• dostupnost ochranných oděvů a pomůcek prioritně pro personál, který bude dekontaminaci (DETOX Team) provádět;
• personál, který bude kontaminované pacienty přijímat k ošetření na pracoviště pro hromadný příjem postižených (urgentní příjem, hala urgentního příjmu atd.) - Hospital Action Team - se modifikuje aktuálně podle příčiny, případně má vnitřní členění podle rizik, včetně dekontaminační služby nemocnice (musí být vybaven, vědět, umět, znát). Při respektování zásad výstavby orgánů krizového managementu ve zdravotnictví je v principu o odbornou skupinu krizového štábu nemocnice (Krizový štáb nemocnice), který ve smyslu zajišťování bezpečnosti České republiky resortem zdravotnictví má k dispozici každá nemocnice. Vedle řídících pracovníků nemocnice má své zastoupení jak odbornost medicínská tak ošetřovatelská.

• vypracování scénáře postupů nemocnice při mimořádných situacích;
• organizace školení, přípravy a nácviků na tyto postupy;
• funkce odborného poradce při reálné situaci;
• koordinace s vnějšími subjekty podílející se na zvládání situace;
• inventarizace (analýza) rizikové zátěže v oblasti působení nemocnice.

• vnější činnost - management hromadného příjmu a léčení velkého počtu postižených tak, aby nebyla překročena léčebná kapacita nemocnice;
• vnitřní činnost - management přímého ohrožení nemocnice zevnitř nebo v bezprostřední blízkosti, kde základem odezvy je evakuace nemocnice (úplná nebo částečná) při pokračující léčebné činnosti.

Třídění  (TRIAGE)

Základním principem práce na dekontaminačních místech je klinická dozimetrie zdravotního stavu s cílem určit bleskovou diagnózu případného blížícího se život ohrožujícího zhoršení stavu.

Teprve po dekontaminaci se provádí úplná registrace osob v souladu se systémem dokumentace nemocnice včetně přidělení registračního čísla pro označení sběrných vaků, pytlů s jeho oděvem a osobními věcmi.

V tomto okamžiku výrazně narůstá význam připravenosti krizového managementu k nestandardnímu řízení nemocnice (krizové řízení nemocnice) akceptující principy a zásady krizového řízení resortu a společnosti (Národní bezpečnostní systém).

Proto musí všechny součásti nemocnice, které se zapojují do zvládání hromadného příjmu postižených (kritická infrastruktura nemocnice) (urgentní příjmy, příjmové ambulance, specializovaná oddělení včetně laboratoří), projít přípravou a výcvikem v rozsahu vypracovaného krizového plánu nemocnice (plán krizové připravenosti nemocnice), kde samostatnou kapitolu přípravy nemocnice tvoří scénář odezvy nemocnice na následky použití CBRN prostředků, rozpracovaný na každé jednotlivé pracoviště nemocnice, které je začleněno do kritické infrastruktury dané nemocnice.

Je nezbytné procvičovat správné používání ochranných pomůcek a při práci v nich sledovat čas a podmínky (prevence únavy, stresu) a včas pracovníky střídat. Po dekontaminaci pacientů pracuje personál v režimu běžných pravidel ochrany při práci.

Dekontaminace

Výhodnější je vnější dekontaminační zařízení, které zamezí proniknutí kontaminace do nemocnice. Odpadá nutnost ventilace a izolace par, výhodnější je pro hromadný příjem postižených. Je potřeba zajistit ochranu při špatném počasí a mít možnost pro práci v noci (například garáže, prostory bočních stěn budov, požární uzly speciální stavby, mobilní pracoviště). Podceňovat nelze zabezpečení dostatečného soukromí osob, vybudování samostatného oddělení pro muže a ženy, případně i dětí. Nesmí se opominout ani na rychlý průchod a možnost východu v případě zhoršení zdravotního stavu do odděleného prostoru k poskytnutí pomoci (místo první pomoci dekontaminačního zařízení).

Mechanizmus dekontaminace

Podrobně uvádíme v následujících kapitolách pro chemické, biologické a radiční prostředky.

Po opuštění dekontaminačního zařízení je následné třídění pacientů v nemocnici realizováno pomocí identifikační karty  nebo náramku na cílové pracoviště nemocnice, které zajistí komplexní péči danému typu poranění. Všechny potencionálně postižené osoby musí být zařazeny do dlouhodobého programu sledování k vyloučení možných zdravotních následků a jako generovaná dispenzární péče o oběti.