Klíčovým se tak stává krizový management rezortu a jeho postavení v bezpečnostním systému České republiky.

Přijetím ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, byly zahájeny práce na tvorbě národního bezpečnostního systému, jehož nezastupitelnou a nedílnou součástí je i systém poskytující zdravotní péči, reprezentovaný rezortem zdravotnictví a dalšími zdravotnickými systémy na území státu, např. v rezortu obrany, vnitra, spravedlnosti atd. Výstavba bezpečnostního systému je opatřena o soustavu správních úřadů a jejich působnosti upravuje platná správní legislativa, doplněná o další, především zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení. Ve smyslu tohoto zákona patří do soustavy orgánů krizového řízení sada bezpečnostních rad a krizových štábů.

Krizový štáb rezortu

V rezortu zdravotnictví je orgánem krizového řízení ve smyslu zákona č. 240/2000 Sb. krizový štáb rezortu = Krizový štáb Ministerstva zdravotnictví ČR (rezortní krizový štáb).

Jedná se o účelový nástroj ministra zdravotnictví pro přímé řízení připravené krizové infrastruktury rezortu k plnění připravených a přijímaných opatření v období mimořádných událostí a krizových situací.

Stanovené a svěřené úkoly rezortu – odvozené od platné Bezpečnostní strategie a usnesení vlády, popř. Bezpečnostní rady státu a jejích plánovacích výborů – jsou zajišťovány rezortním systémem krizového managementu v rozsahu platné Koncepce krizového řízení rezortu, resp. krizové připravenosti rezortu zdravotnictví.

Institut krizového managementu rezortu

Výstavba krizového managementu rezortu soubor zákl. pojmy respektuje organizační uspořádání rezortu, úrovně řízení a působnosti jednotlivých poskytovatelů zdravotní péče. V současné době je dvouúrovňová.

• Úroveň MINISTERSKÁ
  • Ministerstvo zdravotnictví
  • vedení ministerstva – krizový štáb ministerstva a jeho sekretariát = odbor bezpečnosti a krizového řízení;
  • soustava přímo řízených organizací;
  • ředitelství zdravotnického zařízení – krizový štáb zdravotnického zařízení a jeho sekretariát = útvar krizového managementu podle charakteru poskytovatele zdravotní péče;
    • nemocnice – útvar krizového managementu – Postavení nemocnice v krizové připravenosti;
       
      
      
    • orgán ochrany veřejného zdraví – zástupce krajského hygienika pro krizový management;
    • odborné zdravotnické zařízení – krizový manažer odborného ústavu.
• Úroveň KRAJSKÁ
  • krajský úřad – vedoucí odboru zdravotnictví a registrační místo nestátních provozovatelů zdravotní péče;
  • Územní středisko záchranné služby – ředitel a jeho ředitelství – krizový štáb zdravotnické záchranné služby a jeho sekretariát = krizový útvar a krizová logistika;

   

  • krajské nemocnice – ředitel a jeho ředitelství – krizový štáb a jeho sekretariát = útvar krizového managementu nemocnice a krizová logistika nemocnice,
    
  • krajský orgán ochrany veřejného zdraví – ředitel krajské hygienické stanice a jeho ředitelství – krizový štáb ředitele a jeho sekretariát = zástupce krajského hygienika pro krizový management ochrany veřejného zdraví a krizová logistika orgánu ochrany veřejného zdraví.