Krizový management rezortu v podmínkách zdravotnictví kraje zajišťuje v plném rozsahu platné legislativy podíl zdravotnictví kraje na bezpečnosti ČR a to v rozsahu: traumatologické, havarijní a krizové připravenosti.

Ve smyslu zásad krizového managementu rezortu je tvořen vedoucími pracovníky zdravotnictví kraje, v čele s vedoucím odboru zdravotnictví správního úřadu a členy krizového managementu, kterými jsou ředitel Územního střediska záchranné služby, nemocnice a Krajské hygienické stanice.

Plní úkoly dané platnou legislativou a v rámci přijímaných opatření v působnosti správních úřadů zajišťuje podporu záchrannému sboru, resp. nasazovaným výjezdovým skupinám Územního střediska záchranné služby, a to v posloupnosti míry závažnosti vzniklé události, resp. navozené situace.

Spuštěním plánovaných opatření traumatologického plánu zdravotnické záchranné služby (spolu s MODULEM PRO HROMADNÁ NEŠTĚSTÍ) zahajuje krizový management činnost k přímé podpoře záchranné akce dalšími opatřeními z oblasti havarijní připravenosti – MODUL PODPORY TRAUMAPLÁNU, z oblasti krizové připravenosti – MODUL KRIZOVÉ PODPORY; a z oblasti opatření civilní ochrany příslušníků zdravotnické záchranné služby.

V dalším kroku je předmětem zájmu oblast hospodářských opatření a regulačně - správních opatření podle zákona č. 240 /2000 Sb. a zákona č. 241/2000 Sb..

Přehled rozsahu opatření

Úkoly krizového managementu zdravotnické záchranné služby

Hlavním úkolem je zajistit podporu záchranných a likvidačních prací opatřeními traumatologické, havarijní a krizové připravenosti, opatřeními civilní ochrany, plánovanými již v době před vznikem možné mimořádné události, a modifikovat je podle reálné situace.

Nezbytnou zdravotní péči modulovat podle rozsahu události po celou dobu řešení dopadů mimořádné události nebo po celou dobu trvání krizové situace na území správního celku a dopadající jeho populaci.

Záchranné práce zajistit opatřeními civilní ochrany, zásobovací podporou a to procesem obhospodařování uskladněného materiálu, dopravou na místo potřeby a doplňováním podle spotřeby.

Traumatologická připravenost zdravotnické záchranné služby

Rozsah úkolů je řešen  v rámci procesu TRAUMATOLOGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ a to na principech a zásadách pro traumaplánování ve zdravotnictví, a v posloupnosti:

• úroveň – OBLASTNÍ
  a to v členění:
  • zdravotnické operační středisko oblastní zdravotnické záchranné služby;
  • zdravotnická zařízení lůžkového typu;
  • zařízení ochrany veřejného zdraví;
  • zdravotnická zařízení ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v rozsahu traumatologického plánu havárie.
• úroveň – KRAJSKÁ
  a to v členění:
  • zdravotnické operační středisko Územního střediska záchranné služby – včetně letecké záchranné služby;
  • kooperující zdravotnická zařízení lůžkového typu (fakultní nemocnice) pro specializovanou zdravotní péči obyvatelstvu kraje;
  • krajské zařízení ochrany veřejného zdraví.

Havarijní připravenost zdravotnické záchranné služby

Havarijní připravenost navazuje na přípravu řešit hromadná neštěstí standardním systémem, tj. soustavou výjezdových skupin doplněných o MODUL PRO HROMADNÁ NEŠTĚSTÍ a cílovými zdravotnickými zařízeními, a to podporou opatření traumaplánu, především MODULEM PODPORY TRAUMAPLÁNU.

Přehled kapacit připravenosti

Sestavování MODULŮ je opřeno o současné poznání spektra možných typů postižení a je stavebnicově uspořádáno prostřednictvím základních souprav. Použití technologie souprav umožňuje rychlé vyskladnění a účelné rozvinutí základny – TRIAGE, ROZŠÍŘENOU TRIAGE, DOČASNOU ZDRAVOTNICKOU ZÁKLADNU a další, odůvodněnou spotřebu a minimalizuje dopravní a přepravní náklady.

Tomuto účelu slouží:

• seskupení skladu zásob zdravotnické záchranné služby a způsob uložení souprav s nezbytnou technologií pro naložení a vyvezení prostřednictvím zdravotnické záchranné služby;
• pravidla pro vyskladnění a navážení modulů do místa potřeby a to zásadně podle rozhodnutí vedoucího lékaře zásahu a vedoucího lékaře směny, za přímého řízení zdravotnického operačního střediska zdravotnické záchranné služby;
• principy pro rozvinování jednotlivých pracovišť v místě potřeby na zásadách výstavby TRIAGE a navazujících činnosti podle situace, a to zásadně v kompetenci vedoucího lékaře zásahu a výstupů prvotního třídění – START;
• výbava posilových kapacit zdravotnické pomoci a zdravotní péče v místě potřeby k zajištění péče před transportem do cílových zdravotnických zařízení.

Krizová připravenost zdravotnické záchranné služby

Krizové plánování je prováděno podle zásad pro krizové plánování s cílem vypracovat soubor plánů krizové připravenosti dodavatelů nezbytné zdravotní péče a to v rozsahu dodavatelů, kteří zajistí dodávky v nepřetržitém režimu. Rozsah úkolů je řešen plánem krizové připravenosti:

• zdravotnické záchranné služby;
• nemocnic a kooperujících lůžkových zařízení;
• zařízení ochrany veřejného zdraví;
• zdravotnických zařízení ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v rozsahu Krizového plánu kraje, popř. rozhodnutí Krizového štábu kraje event. Bezpečnostní rady kraje.

Základní funkci zdravotnictví krajského správního celku, tzn. zajistit v období vyhlášení krizových stavů zdravotní péči v nezbytném rozsahu (zákon č. 241/2000 Sb.) , je opřeno o účelnou restrukturalizaci soustavy zdravotnických zařízení a poskytovaných služeb tak, aby byla zajištěna zdravotní péče po obyvatelstvo v úrovni, která vyloučí možnost těžké újmy na zdraví z důvodu selhávání systému. Rozsah úkolů je zajišťován KRIZOVÝM PLÁNEM REZORTU ve smyslu typových plánů zdravotnictví (standardy pro krizové situace):

• zdravotnické záchranné služby;
• ambulantních zdravotnických zařízení;
• nemocnic a kooperujících lůžkových zařízení;
• zařízení ochrany veřejného zdraví;
• dodavatelů zdravotnických potřeb – léčiva, zdravotnický materiál a zdravotnická technika
• správních úřadů – nouzový systém hospodářských opatření pro krizové stavy ve vazbě na rezortní rezervy – Zdravotnické zabezpečení krizových stavů (ZZKS) – prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví ČR;
• spolupracujících subjektů v oblasti zdravotnické pomoci a zdravotní péče.

Krizová připravenost akceptuje všechna opatření předcházejících úrovní připravenosti a je dimenzována na potřebu zajistit funkčnost systému přednemocniční neodkladné péče i v podmínkách, které byly navozeny razantní událostí, vedoucí ke zhroucení běžného stylu života a infrastruktury na postiženém území. Tímto je navozena krizová situace s přímým a bezprostředním ohrožením zdraví populace a vynucuje si zcela jiná správní, hospodářská a další opatření, včetně omezení práv a svobod občana.

• Jednu skupinu tvoří akutní události – typu přírodní katastrofy, průmyslové katastrofy, epidemie.
• Druhou skupinu tvoří chronické události – typu civilizační katastrofy, kalamity, následky závažných havárií.

V situaci „nestandardního chodu společnosti“ je otázka nestandardní zdravotní péče posunuta směrem k potřebám zajistit „nezbytnou zdravotní péči“ tak, aby nedošlo k těžkému poškození zdraví obyvatelstva a současně, aby prioritní péči dostávaly síly odstraňující následky takové události a obnovující standardní chod společenství včetně správní činnosti všech úřadů a institucí, řešící potřeby postižené populace.

Ve zdravotnictví se jedná o fungování systému poskytování zdravotní péče (primárně systému přednemocniční neodkladné péče) v režimu krizových stavů, za podmínek krizového řízení a nutných hospodářských opatření, vše k zajištění základního úkolu rezortu: poskytovat nezbytnou zdravotní péči za účelem přežití obyvatelstva v postižené oblasti; i mimo postiženou oblast.

Nezbytnou zdravotní péči řešit v nejbližším okolí prostoru hromadného neštěstí a v prostorech mimo hromadné neštěstí realizací opatření nezbytných dodávek – systému hospodářských opatření pro řešení krizových stavů – podle vnitřních pravidel hospodářských opatření pro krizové stavy (zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, a prováděcí vyhláška) v rámci krizové připravenosti správního celku.

K tomu účelu slouží proces krizového plánování a požadavek na připravenost jednotlivých poskytovatelů vyjádřenou v plánu krizové připravenosti příslušného zdravotnického zařízení (zdravotnická záchranná služba, nemocnice, zařízení ochrany veřejného zdraví, zdravotnická zařízení lůžkového typu, ambulantní zdravotnická zařízení, atd.).

Připravenost opatření civilní ochrany

Je stanovena zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, pro provozovatele zdravotnického zařízení s povinností vytvořit podmínky pro výdej ochranných masek, filtrů pro ochranu dýchacích cest a ochranu povrchu těla a další ochranná opatření, prostřednictvím zařízení civilní ochrany.

Obsah přípravy a provádění úkolů civilní ochrany upravuje pro zařízení civilní ochrany vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.

Náhrady výdajů vynakládaných na ochranu obyvatelstva (osazenstva zdravotnické záchranné služby) stanovuje prováděcí předpis.

Pro poskytovatele přednemocniční neodkladné péče to znamená:

• přizpůsobit strukturu přednemocniční neodkladné péče na území spádové oblasti na dobu nezbytně nutnou při destrukci systému poskytování zdravotní péče na postiženém území mimořádnou událostí nebo krizovou situací a v prostorech vynucené koncentrace osob – prostory dočasného soustředění, ubytování a stravování masivního počtu osob apod.

K tomu rezort využívá svou krizovou infrastrukturu. V podmínkách zdravotnické záchranné služby tzn. krizová organizace zdravotnické záchranné služby vznikající restrukturalizací ZZS a aktivací krizového štábu ZZS se svým sekretariátem = krizový útvar zdravotnické záchranné služby a MODUL KRIZOVÉ PODPORY (ten doplňuje MODUL PRO HROMADNÁ NEŠTĚSTÍ a MODUL PODPORY TRAUMAPLÁNU základním vybavením možných pracovišť potřebným materiálem a prostředky zdravotní péče).

Modulové uspořádání podpory umožňuje poměrně rychlé vybudování náhradních míst pro poskytování zdravotní péče (za zničené nebo vzdálené či jinak nedostupné zdravotnické zařízení) v místě potřeby; a to za využití pevných objektů či poškozených objektů zdravotnických zařízení, nebo náhradních objektů - stan, přístřešek; k poskytování lékařské první pomoci a zabránění prohlubování poruch zdraví směrem k těžkému tělesnému nebo psychickému poškození. A to až do doby náběhu systému zdravotní péče prostřednictvím nouzového systému (zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy – poskytování nezbytné zdravotní péče, zásobování léky, materiálem a prostředky).

I za těchto podmínek však bude zdravotnická záchranná služba poskytovat přednemocniční neodkladnou péči podle zásad přednemocniční neodkladné péče a transportovat postižené do cílových zařízení – náhradních krajských nebo rezortních – v závislosti na charakteru postižení, ale ve ztížených podmínkách krizové situace. V této situaci bude rozhodující vnitrokrajská a mezikrajská koordinace, vzájemná podpora jednotlivých poskytovatelů v liniovém pojetí podle druhu a rozsahu poskytované zdravotními pojišťovnami, reorganizace zdravotnických služeb kraje a rezortní podpora, buď přímo řízenými organizacemi Ministerstva zdravotnictví ČR nebo rezortními kapacitami strategických zásob či mezinárodní pomocí v rozsahu záchranné a humanitární operace v režimu zahraniční výpomoci.

Pro jednotlivé typy možných krizových situací (vždy v souladu s platnou Bezpečnostní strategií České republiky) se bude zdravotní péče (rozsah, úroveň, kvalita a dostupnost) regulovat Ministerstvem zdravotnictví ČR prostřednictvím Ústředního krizového štábu, vlády, popř. typovými plány rezortu (standardy pro krizové situace).