Právním prostředím pro integraci přednemocniční neodkladné péče je ustanovení § 5 zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění úprav zákonem č. 161/1993 Sb., který zakládá povinnosti nestátnímu zdravotnickému zařízení v zájmu naplňování zdravotní politiky státu na daném správním území.

Podle odst. (2), písm. f) je nestátní zařízení povinno uzavřít smlouvu s orgánem příslušným k registraci, jestliže o to požádá z důvodu zajištění zdravotní péče v obvodu své působnosti, a na jejím základě se v únosné míře podílet na zajištění potřebných zdravotnických služeb, zejména pohotovostní služby včetně lékařské služby první pomoci, zdravotní péče při hromadných nehodách, otravách a přírodních katastrofách, nařízených šetřeních, prohlídkách a opatřeních v souvislosti s protiepidemickými opatřeními, a další.

Rozhodujícím kritériem pro případnou integraci v rámci přednemocniční neodkladné péče je ve smyslu § 10, písm. b) a c) zákona č. 160/1992 Sb. druh a rozsah poskytování zdravotní péče a místo provozování příslušného nestátního zařízení.

Z databanky místně příslušného registračního místa (orgán příslušný k registraci) je realizován výběr zdravotnických zařízení vhodných k zajištění zdravotní péče v obvodu působnosti registračního místa při vzniku mimořádné události na teritoriu příslušného správního celku.

Určujícím pro výběr je analýza možných rizik ohrožujících občany správního celku, předpokládané zdravotní následky takových rizik, skladba a počty postižených osob, rozsah nezbytné zdravotní péče a z toho odvozená potřeba přizpůsobení sítě poskytovatelů zdravotní péče v rámci správního celku.

Nositelem analýzy možných rizik jsou příslušné správní úřady (ministerstva, krajské úřady, magistrátní úřad hl. m. Prahy – viz zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému).

Výstupem jejich analýzy je přehled rizikových bodů (míst) na území správního celku, včetně nezbytné charakteristiky dopadů rizika na obyvatelstvo správního celku (v přímém dosahu příslušného rizika).

Okamžitá reakce na mimořádnou událost má vždy charakter záchranné akce. Proto je spouštěn záchranný systém s plným a účelným nasazením zdravotnické záchranné služby pro poskytnutí odborné přednemocniční neodkladné péče. Náplní přednemocniční neodkladné péče je odborná zdravotnická pomoc osobám ve všech stavech náhlého a bezprostředního ohrožení života a zdraví.

Těmi podle současné úrovně medicínského poznání jsou:

• stavy bezprostředního ohrožení života postiženého;
• stavy vedoucí prohlubováním život ohrožujících změn k náhlé smrti;
• stavy vedoucí bez rychlého poskytnutí pomoci k trvalým chorobným změnám;
• stavy působící náhlé utrpení a náhlou bolest;
• stavy působící změny chování a jednání postižených, ohrožující sebe sama nebo jeho okolí.

Jde o širokou skupinu stavů poškození zdraví, která je svěřena do působnosti nositele přednemocniční neodkladné péče (zdravotnická záchranná služba), a je řešena prostřednictvím organizovaného záchranného systému a účelnou tvorbou záchranného řetězce od místa události do cílových zdravotnických zařízení, včetně využití možností, kapacit a okamžité dostupnosti tzv. trvalé zálohy záchranné služby, důsledně podle druhu vyvolávající příčiny a charakteru převažujícího typu postižení (spektrum masivního postižení osob podle medicíny katastrof = mechanická, termická, intoxikační, chemická, radiační, infekční a psychická).

Pro zvládnutí ostatních stavů poškození zdraví (mimo stavy bezprostředního ohrožení života a zdraví) je využíváno kapacit ostatních zdravotnických zařízení, zpravidla nejbližších k  místu události. Jde o vybraná zdravotnická zařízení právě z databanky registračního místa = zdravotnická zařízení poskytující zdravotní péči při hromadných neštěstích, otravách a přírodních katastrofách.

Tím, že zdravotnická záchranná služba zvládne skupinu stavů náhlého ohrožení života v prostoru výskytu hromadného postižení osob, není dotčena působnost správního celku zajistit zdravotní péči o ostatní stavy poškození zdraví v důsledku události, vedle funkce poskytování zdravotní péče ostatnímu obyvatelstvu, které nebylo postiženo přímými účinky dané události.

Zůstává tak potřeba zajistit plynulé zdravotnické služby nemocným (akutně i chronicky) a podle požadavků orgánů krizového řízení správního úřadu (bezpečnostní rada, krizový štáb) řešit zdravotnické zajištění ochrany obyvatelstva nezasaženého mimořádnou událostí.

Zdravotnická zařízení působící na území správního celku se tak podílejí na realizaci přijímaných opatření správního úřadu pro celé území správního celku plným nebo omezeným rozsahem svých kapacit podle druhu, rozsahu a místa poskytované zdravotní péče (ve smyslu registrace), která odpovídají předpokládaným rizikům ohrožení a zdravotním následkům.