Provázanost přijímaných opatření mezi zdravotnickou záchrannou službou, zdravotnickými zařízeními, orgány ochrany veřejného zdraví a správním úřadem před napojením na systém správního celku – integrovaný záchranný systém (IZS) - v ucelené podobě integrované zdravotní péče při řešení mimořádných událostí a pro zvládání krizových situací, se zajišťuje prostřednictvím nositele zdravotní politiky správního celku, odbor zdravotnictví správního celku, a jím koordinovaného a kompletovaného traumatologického plánu zdravotnictví správního celku a to v rámci celkové (havarijní i krizové) připravenosti zdravotnictví daného správního celku.

Za tímto účelem je tímto útvarem organizován rezortní nástroj pro krizovou připravenost, a tím je krizový managementu zdravotnictví správního celku. Krizový management je součástí rezortního krizového managementu a jeho hlavním úkolem mimo jiné je:

Zajistit provázanost plánovaných opatření mají za úkol útvary krizového managementu. Jedná se o návaznost mezi zdravotnickou záchrannou službou (poskytovatelem odborné přednemocniční neodkladné péče) a zdravotnickými zařízeními (poskytovateli nezbytné zdravotní péče v podmínkách mimořádných událostí), včetně ochrany veřejného zdraví, pro potřeby krizové připravenosti správního úřadu a jeho správního celku, a to v souladu s platnou legislativou (zákony správních úřadů, zákon o hl. m. Praze, soubor havarijní a krizové legislativy a vlastní rezortní legislativa), kde klíčovou roli hraje zákon č. 240/2000 Sb., a jeho odkaz na platnou Koncepci krizového řízení v rezortu, včetně sítě pracovišť krizového managementu v rezortu.

Hlavní působnost útvaru krizového managementu tvoří zejména:

• podílí se na přípravě návrhů pro řešení stanovených úkolů v rámci zdravotnictví správního celku;
• zajišťuje podíl příslušného zdravotnického zařízení na kompletaci traumatologického plánu zdravotnictví správního celku jako jeho vklad do havarijního plánu  správního celku;
• zajišťuje všestrannou provázanost traumatologických plánů zdravotnické záchranné služby a zdravotnického zařízení v rámci havarijního plánu územního správního celku;
• připravuje podmínky pro přechod zdravotnictví do podmínek nestandardních situací s cílem zajistit funkci zdravotnictví v navozených podmínkách událostí, která postihuje část správního celku nebo celé jeho území;
• podílí se na krizovém plánování ve zdravotnictví směrem k určenému dodavateli zdravotnických služeb (nezbytných služeb a předmětů pro poskytování zdravotní péče), popř. subjektu hospodářské mobilizace, s cílem zajistit nezbytné dodávky pro občany, jako podíl na krizovém plánu správního celku, prostřednictvím plánů krizové připravenosti, popř. plánu hospodářské mobilizace;
• zajišťuje odpovídající materiální zabezpečení jednotlivých opatření v rámci skladového hospodářství, tvorbu příslušného objemu a skladby zásob zdravotnického materiálu k řešení mimořádných situací a krizových stavů na území správního celku, tzv. krizovou logistiku;
• účastní se rezortní přípravy krizových manažerů v oblasti plánování jednotlivých opatření, dílčích regulací apod., mající vztah k nouzovému, tísňovému, havarijnímu a krizovému plánování;
• spravuje výpis z dokumentace zdravotnického zabezpečení správního celku pro poskytovatele zdravotní péče a zajišťuje její aktualizaci v procesu plánování tak, aby vedoucí odboru zdravotnictví byl připraven pro řešení vzniklé situace ve smyslu přijímaných rozhodnutí představitele správního celku, popř. primátora hlavního města Prahy.

V rámci svěřené působnosti je útvar krizového managementu oprávněn být seznámen:

• se soustavou zdravotnických zařízení na správním celku v rozsahu registrace podle zákona č. 160/1992 Sb., v platném znění;
• s výstupy analýzy možných rizik, to znamená se soustavou vytypovaných rizikových míst a bodů na území správního celku; za tímto účelem zajišťuje spolupráci s příslušnými orgány krizové připravenosti správního celku a rezortními útvary krizového managementu v rámci regionu;
• se základními geografickými a demografickými ukazateli správního celku pro posouzení charakteristiky a míry možného rizika ohrožení občanů, dopadů mimořádné události typu havárie nebo krizové situace (pro které musí být vyhlášení příslušný krizový stav) na zdravotní stav občanů;
• se základními ukazateli pro vypracování rozvahy zdravotnického zabezpečení příslušného správního celku v komplexu poskytování zdravotních služeb, včetně dostupných kapacit a skladby možností zdravotnických zařízení příslušného správního území;
• s dalšími údaji podle operativní potřeby vždy v rozsahu přímého zmocnění v režimu příslušné právní normy, např. zákon č. 240/2000 Sb.