Pro potřeby havarijního plánování se havárií rozumí nežádoucí provozní událost (nehoda), která vyžaduje zvláštní opatření v provozu, popř. může přímo způsobit selhání provozu, ohrozit okolí zařízení nebo zdraví lidí.

Může být zaviněna přírodním zásahem, opotřebováním, únavou nebo špatnou údržbou zařízení, nedodržením provozních a bezpečnostních předpisů a opatření, selháním řídicího systému nebo ochranného zařízení nebo lidského činitele.

Proto předmětem havarijního plánování je bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců, ochrana životního prostředí a stanovení zásad k eliminaci následků takové události na životy, zdraví, prostředí a majetkové hodnoty. Podle místa havarijního plánování pak vznikají havarijní plány objektu (organizace, firma, podnik, závod) nebo havarijní plán určitého teritoria (zpravidla správního celku).

Obsahem havarijního plánu (ať již objektového nebo územního) bude vždy řešení:

• složení havarijního štábu;
• vyrozumění a varování;
• ukrytí;
• evakuace;
• záchranné práce;
• likvidační práce;
• individuální ochrana;
• asanační práce.

• na jedné straně je zdravotnické zařízení poskytovatelem zdravotní péče pro oběti havárie – vstup do procesu havarijního plánování správního celku (havarijní plán kraje);
• na druhé straně může být samo obětí havárie vlastní nebo z nejbližšího okolí – plán havarijní připravenosti zdravotnického zařízení.

Na obě varianty havarijní rozvahy musí být každé zdravotnické zařízení připraveno reagovat a k tomu slouží proces plánování jako metoda, jehož cílem je funkční plán reakce (havarijní plán organizace, traumaplán poskytovatele).

Pro kvalitu traumatologického plánu zdravotnictví teritoria je životně důležitá spolupráce mezi zpracovateli havarijních plánů objektů a zpracovateli traumatologického plánu a to právě v přílohové části havarijního plánu, jejímž obsahem jsou „plány konkrétních činností pro záchranné a likvidační práce“. Mimo jiné a především z hlediska ochrany obyvatelstva před následky havárie.