• pult pro leteckou záchrannou službu – k řízení nasazovaných prostředků leteckou záchrannou službou a koordinaci leteckých služeb v plném rozsahu pravidel leteckého provozu a provozního řádu pro leteckou záchrannou službu;
• pult pro pozemní záchrannou službu – k řízení a koordinaci nasazovaných prostředků rychlé lékařské pomoci (RLP), rychlé zdravotnické pomoci (RZP) a doprava raněných, nemocných a rodiček (DRNR) v plném rozsahu zásad pro nasazování sil a prostředků zdravotnické záchranné služby do prostoru výskytu hromadného postižení osob;
• pult krizového managementu – k řízení a koordinaci opatření krizové podpory záchranné akce v plném rozsahu zásad krizové, resp. havarijní připravenosti, krizové logistiky a krizového řízení.

K výstavbě strukturalizovaného operačního střediska se využívá přednostně úseku zdravotnického operačního střediska a krizového managementu – harmonogram opatření traumatologického plánu úseku zdravotnické operační středisko – směrnice pro činnost zdravotnického operačního střediska a krizového štábu střediska.

Prostředky zásahu

Základním prostředkem zásahu střediska pro traumatologický plán je skupina letecké záchranné služby, zajišťovaná v trvalé součinnosti s provozovatelem letecké služby (Policie České republiky, Armáda ČR, nestátní provozovatel) v plném rozsahu pravidel pro zdravotnické podmínky nasazení letecké záchranné služby jako výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby“ (příloha traumatologického plánu).

K výstavbě pultu letecké záchranné služby se využívá úseku LZS – Harmonogram opatření traumatologického plánu úseku LZS – Směrnice pro činnost letecké záchranné služby.

Předurčenými prostředky střediska pro traumatologický plán jsou:

• mobilní pracoviště zásahu – vyčleněné vozidlo typu „zásahové vozidlo Územního střediska záchranné služby“ s výbavou zajišťující komunikaci mezi zdravotnickým operačním střediskem oblastních zdravotnických záchranných služeb a mezi zdravotnickým operačním střediskem Územního střediska záchranné služby k rychlému přenosu informací nezbytných pro zajištění záchranné akce, kterými jsou informace;
• Modul pro hromadná neštěstí – speciální sada materiální podpory zásahu k posílení dostupných kapacit pro poskytování zejména první pomoci (předlékařské i lékařské) a k podpoře rozvinutí základních pracovišť – TRIAGE, popř. nástupního prostoru posilových sil, tzv. základna zdravotnické pomoci mimo prostor výskytu hromadného postižení osob, s cílem zajistit péči o postižené, kteří nebudou procházet systém neodkladné pomoci (lehce postižené osoby).
• Prostředek letecké záchranné služby – „záložní vrtulník“ – ve spolupráci s provozovatelem letecké služby, který se uvádí do pohotovosti k vykrytí potřeb spádové oblasti mimo území výskytu hromadného postižení osob.
• Sada posilových prostředků – sestava smluvně zajištěných sil a prostředků kraje (státních i nestátních dodavatelů zdravotní péče v režimu přednemocniční neodkladné péče a návazné neodkladné péče, a dopravy nemocných – dopravní zdravotnická služba) v členění:
  • okamžitě nasaditelné – především prostředky a síly v trvalé záloze z nejbližšího okolí prostoru výskytu hromadného postižení osob, jako okamžitý start pro spuštění traumatologického plánu;
  • nasaditelné do 60 minut – skupina zdravotnických zařízení pro potřeby jak přednemocniční neodkladné péče, tak pro návaznou nemocniční péči k příjmu prvních ošetření u prostoru výskytu hromadného postižení osob;
  • nasaditelné do 120 minut – skupina zdravotnických zařízení k posílení kapacit poskytování první pomoci v nejbližším okolí prostoru a k poskytování návazné zdravotní péče;
  • nasaditelné do 180 minut – skupina zdravotnických zařízení k posílení odsunové kapacity z prostoru výskytu a zejména k posílení potřeb uvolňování lůžkového fondu cílových zdravotnických zařízení;
  • nasaditelné nad 180 minut – plná kapacita logistiky záchranné akce v analogii časových možností k  posílení záchranné akce a k rozvinutí tzv. nouzového systému poskytování zdravotní péče v okolí prostoru.

K vytvoření sítě podpory se využívají data získaná v rámci součinnostních jednání a uzavíraných smluv a tvoří „Přehled sil a prostředků podpory a Harmonogram dostupnosti“ – zpravidla samostatná příloha traumatologického plánu.