Existují dva základní typy orgánů krizového řízení a to vlastní nositelé odpovědnosti, tedy úřady a jejich statutární představitelé a jimi vytvářené pracovní orgány krizového řízení, za které jsou často zaměňovány. Pracovními orgány krizového řízení jsou:

• bezpečnostní rady , které jsou orgány krizového plánování. Provádějí analýzu hrozících rizik a stavu připravenosti a rozhodují o opatřeních k realizaci preventivních opatření. Rozhodnutí bezpečnostních rad jsou konána za účelem připravenosti na hrozící nebezpečí.
• krizové štáby jsou orgány pro řešení krizových situací, řešící v reálném čase konkrétní situace. Doporučení krizového štábu směřují ke zvládnutí situace za pomoci předem připravených postupů a nástrojů.

Je přitom třeba mít na paměti také zásadní rozdíl mezi orgány krizového řízení a jejich pracovními orgány a mezi pracovišti krizového řízení. Na rozdíl od orgánů krizového řízení, vytvářených institucemi a zástupci organizací povolaných do pracovních orgánů, pracoviště krizového řízení jsou funkčními prvky (vnitřními útvary) orgánů krizového řízení, tvořené zpravidla jejich zaměstnanci profesionálně se zabývajícími krizovým managementem. Pro porovnání s praxí zdravotnických zařízení mají podobnou funkci útvary krizového managementu nebo krizové útvary zdravotnické záchranné služby.

Orgány krizového řízení jsou:

• vláda, jako celek;
• správní úřady, ve smyslu ministerstva a jiné správní úřady – tedy zřejmě úřady s vymezenou územní působností a vymezenými kompetencemi;
• Česká národní banka;
• orgány krajů;
• orgány obcí, zejména obcí s rozšířenou působností.

Vedle obecných vymezení pravomocí a povinností vlády je krizovým zákonem obecně stanovená působnost orgánů krizového řízení v § 9 krizového zákona. Podrobněji vymezuje krizový zákon působnost vybraným orgánům krizového řízení:

• § 10 ministerstvu vnitra;
• § 11 ministerstvu zdravotnictví;
• § 12 ministerstvu dopravy a spojů;
• § 13 České národní bance;
• § 14 orgánům kraje;
• § 21 orgánům obce.

Určitou nejasnost a podnět ke sporům zadává přenesení výkonu úkolů v krizovém řízení z působnosti krajů a obcí na Hasičský záchranný sbor ČR (§ 15), který není orgánem kraje ani obce.

Krizové štáby orgánů krizového řízení a právnických osob

K zajištění tohoto požadavku jsou v závislosti na rozsahu a typu situace zřizovány:

• štáby velitele zásahu ke koordinaci záchranných a likvidačních, případně i obnovovacích prací v místě události;
• krizové štáby kraje a správních úřadů s územní působností (krizový štáb krajské hygienické stanice) ke koordinaci řízení řešení situace na území;
• krizové štáby ústředních úřadů (krizový štáb Ministerstva zdravotnictví) a Ústřední krizový štáb ke koordinaci na ústřední správní úrovni;
• krizové štáby právnických osob (krizové štáby nemocnic a zdravotnických záchranných služeb).

K vymezení rozdílu mezi krizovými štáby orgánů krizového řízení a krizovými štáby právnických osob je jako základní východisko možné použít konstatování, že zatímco správním úřadům jako orgány krizového řízení je zřízení krizových štábů uloženo zákonem, osobám dotčeným plnění úkolů krizového plánu taková povinnost uložena není. V případě právnických osob jsou tedy krizové štáby zřizovány na základě jejich vlastního rozhodnutí a to v zájmu zajištění kontinuity vnitřních procesů při plnění úkolů orgánů krizového řízení při:

• plnění úkolů krizového řízení uložených orgány krizového řízení na základě krizového zákona;
• ohrožení zajištění cílů organizace mimo oblast krizového zákona.

Dokumentace a vybavení krizového štábu

Dokumentace slouží ke dvěma základním účelům. Jednakk formalizované dokumentaci rozhodovacího procesu a činnosti při řešení (krizových) situací a jednak je tvořena podpůrnými materiály pro práci pracovníků krizového štábu. Vzhledem k tomu, že orgány krizového řízení se liší co do úrovně řízení a oboru působnosti, není rozsah a formát právním předpisem upraven naprosto striktně. Je ponechána relativně velká samostatnost jednotlivým orgánům krizového řízení, pro úroveň krajů a obcí při respektování základního předpisu, kterým je „4. Směrnice Ministerstva vnitra ze dne 8. října 2004 č.j. PO-365/IZS-2004, kterou se stanoví jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje a obce, jeho uvedení do pohotovosti, vedení dokumentace a některé další podrobnosti“, zveřejněná ve Věstníku Úřadu vlády pro orgány krajů a orgány obcí částka 4 ze dne 16. listopadu 2004.

Pro úroveň ústředních úřadů je pak vodítkem k tvorbě dokumentace krizových štábů „Metodika práce Ústředního krizového štábu“ a úkoly k řešení krizových situací na v rozsahu svých působností.

Pro potřeby činnosti krizových štábů právnických osob žádné obecně závazné metodické pomůcky neexistují. Svou vnitřní metodiku si vytváří samy odvozeně druhu jimi vykonávané činnosti, úkolů v krizovém řízení (např. jsou-li právnickými osobami dotčenými plněním úkolů krizového plánu orgánu krizového řízení) a své vnitřní organizaci.