Chemický terorismus za použití zbraní hromadného ničení je založen na zneužití případně neautorizovaném použití existujících vojenských arzenálů, tedy konkrétních chemických zbraní a jejich klíčových komponent získaných krádeží, loupeží nebo nezákonným obchodem z vojenských infrastruktur, základen, skladových zařízení, výrobních závodů, transportů a dalších lokalit (podobně jako je tomu u konvenčních zbraní a výbušnin). V této souvislosti se zdá nejpravděpodobnější přístup k již vyřazeným chemickým zbraním, určeným k likvidaci v souladu s plněním Úmluvy o úplném a všeobecném zákazu chemických zbraní rovněž o standardní výzbroj v nečlenských zemích NATO, zejména v takových, které jsou podezírány z podpory mezinárodního terorismu.

Vědeckotechnický pokrok a snadný přístup k informacím přispívají k vědecké a technické úrovni teroristů a proto není vyloučena i vlastní výroba.

Pro teroristické účely lze předpokládat, že vedle vlastní malovýroby toxických látek, mohou být zneužity policejní dráždivé látky  a průmyslové toxické chemikálie (chlor, fosgen, kyanovodík, chlorkyan ) V tomto případě bude cílem okamžité způsobení hromadných ztrát mezi postiženým obyvatelstvem nebo alespoň jeho zneschopnění k vyvolání paniky. Nelze vyloučit ani použití supertoxických usmrcujících látek (standardní bojové látky).

Vysoce nebezpečné je nepřímé použití toxických látek, například kontaminací vody a/nebo potravin. Vedle VX nebo yperitu  lze využít i další jako persistentní pesticidy, sloučeniny arsenu, těžké kovy, ropné produkty. K vyvolání paniky a následným psychickým manipulacím stačí ale i silně zbarvené nebo zapáchající látky. Případně mohou být teroristické útoky doprovázeny explozemi, implozemi, tlakovou vlnou, požáry.

Potřebnou první respektive předlékařskou pomoc uvádíme podle charakteru použité chemické látky v kapitole 5.2. Důležitá je rovněž odpovídající příprava obyvatelstva v rámci civilní ochrany. Zejména při použití chemických látek, jejichž dopad může být takřka okamžitý, hrozí vypuknutí paniky, jejíž důsledek je podstatně závažnější než působení samotné chemikálie. Značná odpovědnost zde spočívá i na jednotlivých složkách integrovaného záchranného systému, přesnosti jejich odhadu dalšího šíření toxické látky, adekvátního způsobu varování obyvatelstva, způsobu komunikace s hromadnými sdělovacími prostředky a následné zabezpečení péče o postižené.