4.7.2 Krizový management nemocnice |
Pro plnění všech úkolů na úseku bezpečnosti České republiky (ve smyslu ústavního zákona č. 110/1998 Sb. a dalších) rezortem zdravotnictví je v souladu s platnou koncepcí krizové připravenosti rezortu (aktuálně podle § 11 zákona č. 240/2000Sb.) organizačním řádem nemocnice upraven krizový management nemocnice (KMN) v analogii zásad pro výstavbu krizového managementu rezortu. Jedná se o trvalý pracovní aparát ředitele nemocnice, který nese přímou odpovědnost za naplnění požadavků krizové připravenosti podle Bezpečnostní strategie České republiky a tzv. krizové legislativy v podmínkách rezortu, a který je profesně způsobilý pro řízení příprav v nemocnici, ale zejména pro řízení nemocnice za mimořádných událostí a krizových situací pro potřeby místně příslušného správního celku, resp. rezortu. Proto struktura krizového managementu nemocnice vyjadřuje rozsah úkolů, zejména v oblastech:
Za stav organizace v plném rozsahu svěřené odpovědnosti, tzn. i za stav krizové připravenosti, odpovídá ředitel nemocnice. S ohledem na základní funkci zdravotnického zařízení, tj. že nemocnice je poskytovatel zdravotní péče a mechanizmus řízení nemocnice, kdy vedením zdravotnického zařízení prochází i úkoly krizové připravenosti (regulované právní a rezortní úpravou), je koordinace příprav svěřována v analogii rezortního systému lékařskému zástupci ředitele (náměstek ředitele pro zdravotní péči/lékařskou první pomoc). Je tak zajištěna kontinuita rezortních (lékařských a medicínských) principů a opatření i v oblasti poskytování zdravotní péče za nestandardních podmínek (mimořádných událostí a krizových situací).
|