Posloupnost poskytované diferencované péče na cílová zdravotnická zařízení definuje prvoplánově význam a úlohu lůžkových zařízení, kde je poskytována návazná péče a zejména pak péče návazná až následná, v krizové připravenosti rezortu jako celku, zdravotnictví kraje pak konkrétně.

Druhoplánově nemocnice, jako zdravotnické zařízení s nepřetržitým provozem, je v systému krizové připravenosti dodavatelem zdravotní péče, a jako taková zajišťuje svou krizovou připravenost s cílem zabezpečit trvalé dodávky spektra služeb (druh, rozsah a místo poskytování zdravotní péče).

Ke splnění tohoto základního úkolu v oblasti krizové připravenosti je nemocnice odkázána na složitý systém dodávek všeho potřebného, od médií až po zdravotnický materiál a léčiva; a funguje v režimu lůžkové péče s nastavenou lůžkovou kapacitou, kapacitami jednotlivých pracovišť a v předurčení na likvidační práce následků mimořádných událostí a krizových situací na zdraví postižených osob (ve smyslu zákona č. 239/2000 Sb., a zákona č. 241/2000 Sb., v platném znění).

Výchozím principem využitelnosti nemocnice je vždy druh, rozsah a místo poskytované nemocniční péče (neodkladné, následné, odborné, specializované či zvláště (super-) specializované)) a její postavení v systému poskytovatelů zdravotní péče, v současné době v systému zdravotnictví kraje, a to v součinnosti s místně příslušnou zdravotnickou záchrannou službou (Územní středisko záchranné služby kraje), Krajskou hygienickou stanicí, odloučeným pracovištěm Zdravotnického zabezpečení krizových stavů Příbram; tj. při respektování územní příslušnosti ke krajskému správnímu celku.

Rezortní legislativa, daná zákonem č. 20/1966 Sb., v platném znění, doplněným vyhláškou č. 394/1991 Sb., o postavení, organizaci a činnosti fakultních nemocnic, vybraných léčebných ústavů a krajských hygienických stanic v řídící působnosti Ministerstva zdravotnictví ČR a vyhláškou č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných krajskými úřady a obcemi, je i pro nemocnice doplňována souborem krizové legislativy, zejména zákony č. 239/2000 Sb., č. 240/2000 Sb. a č. 241/2000 Sb., v platném znění, a sadou prováděcích norem, neboť každá nemocnice jako právnická osoba podléhá právnímu řádu České republiky.

Aplikace § 20 vyhlášky č. 394/1991 Sb. na organizační řád nemocnice je konstruktivní v části, že ředitelé nemocnice v Organizačním řádu nemocnice jmenovitě uvedou jednotlivá zařízení a organizační celky léčebného zařízení.

Z hlediska potřeb krizové připravenosti je rozhodující působnost příslušných orgánů krizové řízení, vůči nimž plní nemocnice stanovené úkoly krizové připravenosti:

• rezortní příslušnost uplatňuje Ministerstvo zdravotnictví ČR ve smyslu zákona č. 240/2000 Sb. tím, že je povinno podle § 9, odst.(1), písm.b) zpracovávat krizový plán rezortu, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů pro řešení krizových situací a je schvalován ministrem. Navíc podle § 9, odst.(2), písm.b) ministerstvo rozhoduje o činnostech k řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků (mechanizmus typových plánů ústředních správních úřadů).
• Území příslušnost uplatňuje krajský úřad (Magistrát hl. města Prahy) tím, že podle § 14, odst. (3) je oprávněn za účelem přípravy na krizové situace shromažďovat a evidovat údaje o kapacitách zdravotnických zařízení (písm. a) cit. § 14 k zabezpečení záchranných prací apod., tedy takové údaje, které jsou nezbytné pro zpracování krizového plánu kraje/hl. m. Prahy (mechanizmus operačních plánů krajských úřadů).
• Všechna potřebná data jsou soustředěna v plánu krizové připravenosti nemocnice, který upravuje přípravu nemocnice na řešení krizových situací (§ 29, odst.(1) zákona č. 240/2000 Sb., včetně povinnosti splnit úkoly podle § 29, odst.(4), které jdou nad rámec opatření krizového plánu kraje (hl. m. Prahy), za vyhlášených krizových stavů, dojde-li k ohrožení životů, zdraví nebo hrozí-li škody velkého rozsahu na majetku nebo životním prostředí (podrobnosti nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění n. v. č. 36/2003 Sb., a Metodika Ministerstva vnitra ČR pro zpracování krizových plánů dle §§ 15 a 16 nařízení vlády).
• Pro potřeby záchranných prací a likvidačních prací následků mimořádných událostí a krizových situací (zdravotní postižení hromadného počtu osob) je zde přímá vazba na zákon č. 239/2000 Sb. formou příslušnosti mezi ostatní složky integrovaného záchranného systému, a z toho vyplývající i úkoly v oblasti traumatologické a havarijní připravenosti nemocnice (ve smyslu příslušné právní normy, např. zákoník práce, zákon č. 353/1999 Sb., č. 18/1997 Sb., apod.).