Navigational analysis

1.3.2 Organizace krizového řízení ve zdravotnictví

Lze vymezit čtyři upravené úrovně krizové řízení ve zdravotnictví:

  • standardní funkce systému zdravotnictví , která ale již musí být nastavena na zvládání mimořádných událostí do 2. stupně poplachu integrovaného záchranného systému;
    • bez použití havarijních plánů, ale již s použitím plánů traumatologických;
  • připravenosti na mimořádné události rozměru hromadného neštěstí, řešené v rámci integrovaného záchranného systému bez vyhlášení krizového stavu;
    • v rámci havarijních plánů, bez uplatnění krizových opatření;
  • připravenosti na situace krizové;
    • s vyhlášením krizových stavů a uplatněním krizových opatření podle krizových plánů, včetně systému nouzového hospodářství;
  • připravenosti na situaci ohrožení státu v souvislosti s vojenským ohrožením;
    • s uplatněním plánů k obraně a systémem hospodářské mobilizace.

Vrcholným orgánem pro řízení zdravotnictví je Ministerstvo zdravotnictví, ze zákona určeným orgánem krizového řízení.

Při plánování a přípravě se řídí usneseními vlády a Bezpečnostní rady státu a jejích pracovních výborů (zejména Výboru pro civilní nouzové plánování a Výboru pro obranné plánování) a zastoupením v Ústředním krizovém štábu, nejvyšším orgánem koordinace uplatnění zdravotnických krizových opatření je krizový štáb Ministerstva zdravotnictví.

Určitou systémovou anomálií je absence přímé řídící vazby na nižší stupně krizového řízení v linii zdravotnictví. Při odpovědnosti územního správního úřadu za zabezpečení krizové připravenosti ve zdravotnictví ve své působnosti jsou zřizoványodborné pracovní skupiny Bezpečnostní rady kraje.

Stav krizové připravenosti je přímo úměrný úrovni odborné způsobilosti pracovníků pro obor krizového managementu. Úlohou Ministerstva zdravotnictví je tedy rovněž zabezpečit potřebnou úroveň odborné přípravy pracovníků.

 
 

powered by sirdik