| 1.2.2 Úkoly ústředních správních úřadů v bezpečnostním systému |
|
Ústřední správní úřady jsou zařazeny mezi institucionální prvky bezpečnostního systém vedle prezidenta, Parlamentu ČR a vlády. Pozornost bude zaměřena pouze na bližší vymezení funkce ústředních správních úřadů, protože mezi ústředními prvky jsou právě ony těmi, které nesou ve svých odvětvových působnostech přímou odpovědnost za realizaci činností v rámci základní funkce státu při zajišťování bezpečnosti a tedy v procesu krizového řízení. Toto výjimečné postavení odpovídá také stručnému vymezení role ostatních ústředních institucionálních prvků v bezpečnostním systému:
K vymezení jednotlivých působností ústředních správních úřadů lze jistě obecně poukázat na příslušné právní předpisy, zejména zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ústředních správních úřadů. V odvětvovém vymezení ale není uvedeno, že všechny jednotlivé ústřední správní úřady v rozsahu svých působností přímo zajišťují bezpečnostní systém státu v oblastech:
přičemž je zřejmé, že rozsah zajišťovaných oblastí je širší než například ukládá ústředním správním úřadům zákon č. 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. Blíže specifikují úkoly ústředních správních úřadů v bezpečnostním systému zákony „krizové legislativy“. Z hlediska koordinace činností je pak nejvýznamnější povinností ústředních (stejně jako všech správních) úřadů zřídit pracoviště krizového řízení za účelem vnitřní koordinace plnění úkolů v odvětví, ke kterým v prvé řadě patří rovněž zákonná povinnost zpracovávat krizový plán se vším, co s ním souvisí. Výběr níže uvedených ústředních správních úřadů je účelově podmíněn významem podílu jejich odvětví na zajištění životních a strategických zájmů ČR, včetně fungování výkonných prvků systému.
Ministerstvo zahraničních věcíMinisterstvo zahraničních věcí je ve vztahu k úkolům bezpečnostního systému státu na prvním místě. Důvodem je jeho působnost v oblasti zahraničních vztahů, včetně bezpečnostních, a tím zajišťování a posilování jak vnější, tak i vnitřní bezpečnosti. Proto je i Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky, jemuž předsedá ministr zahraničních věcí, jedním ze stálých pracovních orgánů Bezpečnostní rady státu. Z praktického pohledu je toto ministerstvo hlavním koordinátorem humanitární pomoci, poskytované Českou republikou do zahraničí, nese odpovědnost za organizaci pomoci pracovníkům zastupitelských úřadů v zahraničí i uvnitř státu a je také koordinátorem přípravy dokumentu Bezpečnostní strategie státu. Ministerstvo obranyMinisterstvo obrany je ústředním správním úřadem, do jehož gesce spadá zajištění státu před vojenským ohrožením a koordinace příprav území a institucí státu k obraně. V této souvislosti lze shrnout jeho roli v rámci bezpečnostního systému:
K tomuto vymezení nelze také zapomenout na to, že rezort obrany disponuje vlastním systémem vojenského zdravotnictví. V době míru či normální bezpečnostní situace je kapacita vojenského zdravotnictví představována jednak stálými vojenskými nemocnicemi (Ústřední vojenská nemocnice v Praze, Vojenské nemocnice v Brně a Olomouci). Z praktického hlediska je podstatné, že tyto nemocnice jsou součástí sítě zdravotnických zařízení, ze které se v případě vojenského ohrožení státu vyčleňují pouze pro potřebu ozbrojených sil. Kromě tohoto vyčlenění se v rámci mobilizačního rozvinutí armády staví další polní zdravotnické kapacity ve čtyřech úrovních a na základě připravených smluv (smlouvy o mobilizační dodávce) se pro potřebu ozbrojených sil vyčleňuje přiměřená část kapacity civilního zdravotnictví (blíže kapitola 2). Nutno také poznamenat, že mobilizační rozvinutí se dotkne civilního zdravotnictví i tak, že pro naplnění polních zdravotnických zařízení na základě branného zákona budou povoláni i civilní zdravotničtí pracovníci včetně sester. Ministerstvo vnitra
Ministerstvo vnitra je z hlediska současně převládajících typů ohrožení klíčovým resortem. Je ústředním orgánem pro kontrolu výkonu státní správy i činností úřadů samosprávných v oblasti krizové připravenosti. Ministerstvo vnitra zabezpečuje pro bezpečnostní systém zajištění vnitřní bezpečnosti, zvláště v oblastech:
Řada výkonných funkcí Ministerstva vnitra je přitom přímo krizovým zákonem svěřena Hasičskému záchrannému sboru ČR, který je tak sám o sobě nejvýznamnější organizací v bezpečnostním systému na úseku realizace opatření vnitřní bezpečnosti. Při řešení následků mimořádných událostí a při přípravě na ně je také hlavním součinnostním partnerem Ministerstva zdravotnictví. Ve styku s krizovou problematikou zdravotnictví stojí ještě za připomenutí, že rezort vnitra, lépe řečeno přímo ministerstvo, je také (spolu s ministerstvem obrany) ústředním orgánem ochrany veřejného zdraví v rozsahu své působnosti, tedy vůči svým složkám. Ministerstvo financíMinisterstvo financí nemá ve vymezené působnosti výkon opatření v krizovém řízení, které jsou mediálně vděčné. Zato jsou o to významnější, protože znamenají finanční zabezpečení zajištění bezpečnosti v souvislosti se správou státního rozpočtu, včetně kapitoly rozpočtové položky státního rozpočtu „Obrana a bezpečnost“, spojující resortně i krajsky rozepsané účelové položky a také rezervu pro krytí nutných výdajů spojených s řešením krizových situací v rámci rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa. Nemalá část nákladů na provoz a údržbu infrastruktury a na zdroje využitelné v systému nouzového hospodářství také není přímo vynakládána státem, ale právnickými osobami v rámci jejich běžné činnosti.
Ministerstvo zdravotnictvíMinisterstvo zdravotnictví jako ústřední správní úřad je ve své působnosti především nositelem státní zdravotní politiky, ústředním orgánem státního zdravotního dozoru v ochraně veřejného zdraví v jeho plné šíři a především nositelem odpovědnosti za připravenost subsystému zdravotnictví v bezpečnostním systému státu k řešení úkolu zajištění zdravotní péče o postižené mimořádnými událostmi velkého rozsahu. Připravenost systému poskytování zdravotní péče proto začíná nepřetržitou pohotovostí sítě středisek zdravotnické záchranné služby a na ně navazujících nemocničních zdravotnických zařízení v rámci integrovaného záchranného systému, navazuje zajištěním pro zachování funkčnosti sítě zdravotnických zařízení za krizových situací a končí zajištěním zdravotní péče obyvatelstvu v případech vojenského ohrožení státu. Pro podložení významu krizové připravenosti zdravotnictví je podstatná skutečnost, že ani při zajišťování zdravotní péče za krizových situací nejsou zdravotničtí pracovníci nahraditelní laiky. V důsledku toho je také zdravotnická infrastruktura v rámci kritické infrastruktury státu pokládána za jednou ze základních. Další ústřední správní úřadyStejně stručně lze charakterizovat i role dalších ústředních úřadů. V působnosti Správy státních hmotných rezerv je kromě koordinace opatření v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy (HOPKS), včetně koordinace činnosti všech dotčených správních úřadů, také provozování celostátního informačního systému ARGIS pro podporu hospodářských opatření pro krizové stavy. Je nezbytné uvést, že ústřední úřady vyvíjí v rámci bezpečnostní politiky státu úsilí k vytvoření jednotného informačního prostředí pro podporu krizového řízení, které vyžaduje zajištění poměrně vysokých nároků na bezpečnost informací.
|
