Navigational analysis

4.1.3 Krizové situace a krizový plán
Krizové plány jsou dokumenty zpracovávané správními úřady, orgány krizového řízení, obsahující souhrny krizových opatření a postupů stanovných k řešení krizových situací při uplatnění pravomocí orgánů krizového řízení k zajištění řešení krizových situací, jak z oblasti ohrožení vnitřních, tak vnějších. Zvláštní částí krizových plánů jsou proto plány obrany

Z podstaty jde především o:

Vzhledem k tomu je a musí v období příprav řešena zejména otázka plánovitého rozvíjení infrastruktury. Z definovaných hospodářských opatření mají pro řešení krizových situací v úrovni ústředních správních úřadů význam i další, zatím opomíjená, regulační opatření.

Nicméně zajištění zdrojů prostřednictvím hospodářských opatření je funkčně pevně svázáno i se systémem financování podpory řešení a přípravy na krizové situace.

Základním závazným doporučením pro zpracování krizových plánů, respektujícím uvedené požadavky je nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb. a na jejím základě připravená „Metodika zpracování krizových plánů dle § 15 a § 16 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb.“ schválená Bezpečnostní radou státu.

Zdravotnická opatření jsou v krizových plánech řešena ve třech úrovních jako samostatné operační plány, jako součást jiných operačních plánů a jako plán zdravotnického zabezpečení (obsahuje specifikaci potřeb zdrojů a služeb souvisejících se zdravotním zabezpečením činnosti zpracovatele krizového plánu, orgánu krizového řízení, a jiných složek dle úvahy zpracovatele s ohledem na řešenou krizovou situaci).

Typový plán

Typový plán je základní částí krizového plánu a je vždy vázán na řešení jednoho typu krizové situace. Je návodem k řešení krizové situace, vyvolané projevem jednoho rizika ze seznamu rizik hrozících na daném správním území. Rámcově typový plán obsahuje:

  • popis krizové situace a zejména vliv na tzv. kritickou infrastrukturu k zachování základních funkcí státu při krizových situacích;
  • záměry řešení s doporučením postupů v etapách hrozby krizové situace, vzniku a řešení krizové situace a při likvidaci následků krizové situace; 
  • identifikaci zpracovatele(ů) odpovědných za zpracování nebo rozpracování a aktualizaci typového plánu. 

Východiskem zpracování typových a operačních plánů je analýza rizik na území, na základě které jsou zpracovávány havarijní plány. Usnesením Bezpečnostní rady státu ze dne 14. května 2002 č. 290 byly pro působnost Ministerstva zdravotnictví vytipovány tři typové situace:

  • epidemie – hromadné nákazy osob (včetně hygienických a dalších režimů);
  • narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu velkého rozsahu;
  • hromadné postižení osob mimo epidemií – řešení následků včetně hygienických a dalších režimů.

Z cíle či účelu typového plánu pro „zdravotnická“ rizika vyplývá, že na úrovni kraje je typový plán metodickou předlohou zpracování adekvátního operačního plánu. Věcná příslušnost organizačního útvaru krajského úřadu ke zpracování ale není určena. Dá se ale předpokládat, že pokud je na území kraje identifikována hrozba vzniku krizové situace v oblasti zdravotnictví, bude koordinátorem řešení (útvarem řídícím zpracování operačního plánu) odborný útvar zdravotnictví, který ve vztahu k případu epidemie zajišťuje také implikaci opatření z krizového plánu krajské hygienické stanice do krizového plánu kraje.

Plány krizové připravenosti

Plány krizové připravenosti představují plán organizace činnosti a zajištění zdrojů – věcných i personálních, potřebných k zabezpečení plnění úkolu právnické osoby po dobu trvání krizového stavu. Odrazem plánu krizové připravenosti právnické osoby v krizovém plánu orgánu krizového řízení je plán nezbytných dodávek.

Povinnost zpracování plánů krizové připravenosti nemocnicemi zakládá ustanovení § 29 krizového zákona. Zpracování plánů krizové připravenosti je regulováno:

Na plán krizové připravenosti je přitom nutné nahlížet jako na jeden z pramenů pro zpracování krizového plánu (kraje, Ministerstvo zdravotnictví). Základem krizového plánu jsou plány typové (pro úroveň Ministerstva zdravotnictví) a operační (pro úroveň kraje).

Z právních předpisů a metodiky Ministerstva vnitra ke zpracování krizových plánů vůči zdravotnickým zařízením typu nemocnice vyplývá:

  • vše je odvíjeno od zpracování analýzy rizik území kraje;
  • z návrhu operačních plánů vyplývá seznam opatření a úkolů krizového plánu, na jejichž plnění se musí podílet i právnické osoby;
    • zdravotnická zařízení jsou zpracovatelé plánů krizové připravenosti;
    • specifikace obyvatelstvu poskytovaných služeb a potřeb zdrojů s ohledem na řešenou krizovou situaci = nezbytná zdravotní péče;
    • zajištění je předmětem žádosti zpracovatele krizového plánu vůči dodavateli služeb = zpracovateli plánu krizové připravenosti a to v působnosti zpracovatele plánu krizové připravenosti;
  • zpracovatele plánu krizové připravenosti žádá o zpracování zpracovatel krizového plánu = orgán kraje;

Jinými slovy:

  • úřad nemocnici sděluje, že je právnickou osobou plnící úkoly z krizového plánu s povinností zpracovat plán krizové připravenosti;
  • zadává jí parametry úkolu a určuje harmonogram postupu zpracování plánu krizové připravenosti, kontrolní termíny a konečný termín;
  • požadavek na zajištění zdrojů k úkolu z plánu krizové připravenosti, pokud nejsou zajistitelné běžnými obchodními vztahy (vzhledem k situaci), jsou nemocnicí předávány úřadu a zajišťovány v systému nouzového hospodářství;
  • hejtman kontroluje, zda a jak je plán krizové připravenosti zpracován, jestli vyhovuje potřebám krizového plánu;
  • proces zpracování plánu krizové připravenosti může být průběžně koordinován i Hasičským záchranným sborem ČR.

Podstatou působnosti Ministerstva zdravotnictví ve vztahu k předmětu plánu krizové připravenosti a jeho vlastnímu krizovému plánu je zajištění zdrojů věcné podpory, především léčiv a zdravotnických prostředků za využití zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. V období příprav je přitom zajištění těchto komodit součástí hlavní oblastí zájmu plánovitého rozvíjení zdravotnické infrastruktury jako věcné podstaty krizové připravenosti zdravotnictví. Z metodického hlediska je k této oblasti pro zdravotnická zařízení významný typový plán Ministerstva zdravotnictví Narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu velkého rozsahu, ve kterém jsou již nastavena pravidla pro vytváření nesnižitelných zásob typů léčiv vymezených pro potřebu zpracování plánu krizové připravenosti zdravotnických zařízení.

 
 

powered by sirdik