Rozhodujícím parametrem pro plánování kapacit vytvářených ve prospěch Armády České republiky k ošetření jejích raněných a nemocných vojáků jsou pravděpodobné scénáře použití Armády České republiky a z nich vycházející odhady ztrát.

Pro plánování potřeby Armády České republiky nelze v současné době na strategické úrovni využít jiné než dosud existující nástroje na odhad zdravotnických ztrát při vedení bojové činnosti. Základním plánovacím dokumentem je AD 85-8  „Zásady, postupy a plánovací parametry zdravotnického zabezpečení Velitelství spojeneckých sil v Evropě“. Tento dokument vychází ze statistik „velkých válek“ minulého století, ale nejsou v něm zohledněny poznatky ze soudobých konfliktů. Výpočet potencionálních zdravotnických ztrát proto plně neodpovídá podmínkám soudobých operací, ale může posloužit jako vodítko pro „nejhorší“ scénář použití sil Armáda České republiky, a to v případě napadení symetrickým protivníkem.

S ohledem k rozvoji vojenských technologií v rámci NATO a k rozsáhlému pokroku v otázkách ochrany sil lze předpokládat výrazně nižší počty ztrát, než ty které získáme prostým výpočtem podle platné směrnice. Tato skutečnost je potvrzována v současných operacích v Iráku a Afganistanu, kde denní ztráty dosahují pouze zlomku z počtů, které bychom získali výpočtem podle AD 85-8. V první fázi útoku na Irák nasadily USA do operace cca 250.000 vojáků, při vedení bojové činnosti proti regulérní armádě byli denně zabiti v průměru dva vojáci a raněno bylo 16. Při využití výpočtů v souladu s platnou směrnicí by se počet mrtvých pohyboval v průměru kolem 1.000 a raněných kolem 2.000. Uvedená čísla však nelze použít jako obecné vodítko. Výsledek je odrazem konkrétních operačních podmínek, střetu konkrétních armád s daným technologickým vybavením a konkrétním morálním stavem vojsk.

Z uvedených důvodů byl vytvořen nový nástroj pro odhad zdravotnických ztrát, který však mohou využívat pouze strategická velitelství NATO a bude využíván pro plánování zdravotnického zabezpečení společných operací NATO. Variantou k využití automatizovaného systému nebo plánovací směrnice je důsledná operační a zpravodajská analýza. Tu však nelze využít v situacích, kdy se plánuje zabezpečení obecně, bez znalosti protivníka, jeho kapacit a schopností.