Navigational analysis

4.7.4 Klíčové postavení nemocnice
Klíčové postavení nemocnice je dáno objemem úkolů pro:
  • spádovou oblast s daným počtem obyvatelstva, mírou rizikové zátěže, analýzou rizik a odhadů postižení osob, kapacitou dostupných zdravotnických zařízení (zejména ordinací praktických lékařů, tzv. MAC Medical Ambulance Capacity) správního celku zvládat určité procento postižených atd.;
  • vlastní nemocnici jako poskytovatele zdravotní péče v závislosti na struktuře, druhu a rozsahu poskytované zdravotní péče, skladbě personálního obsazení, průpravě zaměstnanců, sortimentu a stavu zásob, počtu lůžek a kapacit operačních sálů, převazoven apod., tzv. HTC (Hospital Treatment Capacity);
  • rezortní zásoby a alokace zdrojů pro nezbytnou zdravotní péči, koordinaci využití lůžkového fondu ve spádové oblasti podle aktuální potřeby, distribuce postižených do národních center.
Rozvinování dodavatelského řetězce zdravotnických služeb pro spádovou nemocnici navazuje na záchranný řetězec (jeho kapacity, tzv. Medical Rescue Capacity – MRC spolu s kapacitou transportní tzv. Medical Transport Capacity – MTC) a vytvoří v rámci záchranných prací podmínky pro navazující likvidační práce následků postižení zdraví.
Spolu se záchrannými službami a orgány ochrany veřejného zdraví tvoří nemocnice základnu dodávek a objednávek na skladbu a objem rezortních zdrojů v souladu se soudobými poznatky lékařské vědy (urgentní medicína, medicína katastrof, intenzivní medicína, epidemiologie, toxikologie, traumatologie, hygiena).
Krizový štáb nemocnice je především určen pro realizaci úkolů krizové připravenosti kraje v oblasti zdravotnictví na úseku nemocniční péče a lůžkového fondu kraje; a to v prostředí řídících pravomocí orgánů krizového řízení kraje (Bezpečnostní rady a Krizového štábu kraje podle zákona č. 240/2000Sb.). Orgány krizového řízení kraje vychází ze základního dokumentu, kterým je Krizový plán kraje a jeho součástí se stává plán krizové připravenosti nejen nemocnice, ale také krajského střediska zdravotnické záchranné služby, krizového plánu krajské hygienické stanice, příp. zdravotního ústavu; tvoří součást plánu krizové připravenosti zdravotnictví kraje, ve kterém je i způsob využití ordinací praktických lékařů pro dospělé a děti, odborných lékařů, i lékáren na území kraje (zákon č. 240/2000 Sb.).
V souladu s  působností bezpečnostního systému a v analogii závažnosti možné událostí je krizový štáb využitelný také pro řešení následků závažných mimořádných událostí – havarijních situací – k bezprostřední vazbě na jednotky integrovaného záchranného systému a jeho složky (podle zákona č. 239/2000 Sb.).
Zde dominuje pravomoc Hasičského záchranného sboru ČR kraje prostřednictvím operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému. Nosným dokumentem dokumentace integrovaného záchranného systému je havarijní plán kraje, jehož součástí je traumatologický plán zdravotnictví kraje, zpracovávaný na základě analýz rizik a navrhovaných opatření pro zajištění obyvatelstva – viz zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií a prováděcí předpisy, zejména příloha č. 1 a 2 vyhlášky č. 328/2001 Sb..
Všechna opatření ve zdravotnictví jsou vyvozována z traumatologického plánování rezortu v konkrétních podmínkách kraje, a jsou výrazem možného řešení havárií všemi poskytovateli zdravotní péče (proto traumatologický plán Územního střediska záchranné služby kraje a traumatologický plán jednotlivých oblastí, traumatologický plán všech krajských nemocnic a protiepidemické plány orgánů ochrany veřejného zdraví), včetně lékařů (ordinace praktických lékařů a odborných lékařů) i zajištění lékárnami
 
 

powered by sirdik