| 3.1.2 Varování a vyrozumění obyvatelstva |
|
Varování a vyrozumění je řešeno zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů:
a vyhláškou Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva: Konkrétní opatření v této oblasti jsou v souladu s vyhláškou Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, zahrnuty do plánů konkrétních činností jako součást havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu. Jedná se o:
Varování a tísňové informování obyvatelstva je nedílnou součástí všech opatření na ochranu obyvatelstva. Zabezpečení varování a tísňového informování má zásadní vliv na redukci vlivu mimořádných událostí na zdraví a životy obyvatelstva, jeho majetek, ale i další hodnoty. Je proto úkolem všech zainteresovaných orgánů a institucí podporovat realizaci organizačních, technických a provozních zásad varování a tísňového informování obyvatelstva a perspektivně řešit jejich zdokonalování. Varování obyvatelstvaVčasné a kvalifikované zahájení realizace ochranných opatření v případech ohrožení obyvatelstva může výrazným způsobem zamezit poškození zdraví, ztrátám na životech a materiálním škodám. V rozhodující míře je založeno na včasném a správném předání varovných informací. Význam varovných informací je o to větší, že zejména na začátku mimořádných událostí je činnost obyvatelstva ve velké míře realizována svépomocí nebo vzájemnou pomocí. Varování obyvatelstva je zejména úkolem státu, zastupovaného především Hasičským záchranným sborem ČR, obcí a provozovatelů jaderných zařízení, dále potom zaměstnavatelů vůči svým zaměstnancům, vedení škol vůči svým žákům/studentům, správy úřadů, nemocnic, ústavů a obdobných zařízení vůči svým klientům. Podle zákona č. 239/2000 Sb. § 7 písm. f Ministerstvo vnitra zajišťuje a provozuje jednotný systém varování a vyrozumění, stanoví způsob informování právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních, způsobu a době jejich provádění. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb. k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva (§ 4 – 11) stanovuje technické, provozní a organizační zabezpečení jednotného systému varování a vyrozumění. Jednotný systém varování je v České republice budován od roku 1991. Technicky, provozně a organizačně je zabezpečen vyrozumívacími centry, telekomunikačními sítěmi a koncovými prvky varování a vyrozumění (elektronické sirény, elektronické rotační sirény a obecní rozhlasy. Obyvatelstvo je v případě hrozby nebo vzniku mimořádné události varováno především prostřednictvím varovného signálu „Všeobecná výstraha“ Stáhnout Varovný signál je legislativně zakotven vyhláškou č. 380/2002 Sb., je charakterizován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech. Po tomto signálu bezprostředně následuje mluvená tísňová informace, kterou se sdělují obyvatelstvu údaje o bezprostředním nebezpečí vzniku nebo již nastalé mimořádné události a opatření k ochraně obyvatelstva. K poskytování této tísňové informace se využívá i koncových prvků varování, které jsou vybaveny modulem pro vysílání hlasové informace. Dalším signálem (nikoliv varovným), který sirény mohou vysílat je „Požární poplach“ Stáhnout který slouží ke svolání jednotek požární ochrany. Tento signál je vyhlašován přerušovaným tónem sirény po dobu 1 minuty. První středu v měsíci probíhá na celém území republiky „Akustická zkouška" Stáhnout provozuschopnosti celého systému varování. Ve 12.00 se sirény rozezní zkušebním nepřerušovaným tónem po dobu 140 sekund, u elektronických sirén jsou občané vyrozuměni také hlasově. Signál generovaný elektronickou sirénou nebo rozhlasem doplňuje verbální informace, jedná se o krátkou asi 20-ti sekundovou informaci, která je uvozena na jejím počátku a konci gongem. Verbální informace mohou být reprodukovány po zaznění signálu, nebo i samostatně. Tísňové informování obyvatelstvaTísňové informování obyvatelstva lze chápat jako souhrn organizačních, technických a provozních opatření, která povedou k předání informací bezodkladně po zaznění varovného signálu o zdroji, povaze a rozsahu nebezpečí a nutných opatřených k ochraně života, zdraví a majetku, a to především cestou hromadných informačních prostředků (veřejnoprávních i lokálních médií), ale i dalšími způsoby. Informování obyvatelstva organizuje a za obsah informací zodpovídá ten, kdo nařídil varování obyvatelstva daného území. Provozovatelé hromadných sdělovacích prostředků jsou povinni odvysílat tísňové informace. Pro předávání informací lze využít:
Činnost obyvatelstva po vyhlášení varovného signáluObecné pokyny, kterými by se měli řídit občané v případě mimořádné události, je možné shrnout do následujících bodů:
VyrozuměníZákonná odpovědnost za zabezpečení vyrozumění základních i ostatních složek integrovaného záchranného systému a vyrozumění státních orgánů a orgánů územních samosprávních celků mají v souladu s § 5 zákona č. 239/2000 Sb. operační a informační střediska integrovaného záchranného systému, kterými jsou informační a operační střediska Hasičského záchranného sboru kraje a operační a informační středisko Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Hlavním účelem vyrozumění je co nejrychleji zaktivovat osoby určené pro řízení a provádění preventivních opatření nebo opatření odstraňování následků mimořádných událostí a řešení krizových situací. Lze definovat následující typy vyrozumění:
Pro vyrozumění je možné využít:
|